Litinové nádobí – průvodce, péče a recepty

Nadýchané ovocné knedlíky jsou české sladké jídlo, které klidně zastoupí oběd. Klíčem je měkké těsto, dobře osušené ovoce a dost místa v hrnci. Tvaroh a máslo přidáváme až na talíři.

Poctivý hovězí vývar nepotřebuje prudký var ani kostku bujónu. Potřebuje čas, dobré maso a klidnou hladinu. Játrové knedlíčky uvaříme zvlášť, takže vývar zůstane čirý a každá porce dostane jemnou vložku.

Krkonošské kyselo je polévka z chlebového kvásku, hub, cibule, brambor a vajec. Používáme zralý žitný kvásek, ne sušené droždí. Jeho kyselost se může výrazně lišit, proto část přidáme až po ochutnání a mouku vždy důkladně provaříme.

Zelňačka s klobásou má být příjemně kyselá a sytá. Brambory uvaříme zvlášť, protože v kyselém zelí by měkly pomalu. Papriku přidáme jen na okamžik do teplého tuku a hned zalijeme, aby nezhořkla.

Bramboračka má chutnat po kořenové zelenině, houbách a majoránce. Mrkev vyvážíme petrželí a celerem, aby polévka nebyla přehnaně sladká. Trocha světlé jíšky spojí vývar, ale nemá zakrýt suroviny.

Poctivá česnečka nemá být jen slaná voda s česnekem. Brambory jí dají tělo, vývar hloubku a dvě dávky česneku příjemnou vůni. Krutony necháme zvlášť, aby v polévce nezměkly ještě před podáváním.

Kulajda spojuje houby, brambory, smetanu a kopr do jemně sladkokyselé polévky. Ocet přidáváme až k měkkým bramborám, jinak mohou zůstat tvrdé. Vejce připravíme zvlášť, aby šla polévka pohodlně dochutit a každý dostal stejnou porci.

Houbový kuba je důkaz, že i několik obyčejných surovin může dát výrazné jídlo. Kroupy mají zůstat vláčné a houby se dobře provařit. Česnek a majoránku přidáme tak, aby voněly, ale nevytvořily hořkou, přepálenou chuť.